„Buďme EKO, buďme FAJN“
Ve středu 7. 5. 2025 se na naší škole uskutečnil celoškolní projektový den jako součást inovativního vzdělávání v rámci Šablon II OP JAK s názvem:
Buďme EKO, buďme fajn!
Každé z 8 stanovišť bylo zaměřeno na ekologické téma s mezipředmětovým přesahem do matematiky, fyziky, tělesné výchovy, českého jazyka, angličtiny atd.
Stanoviště 1 – LES:
- hlavním cílem bylo rozeznávat jednotlivá lesní patra, charakteristické živočichy a rostliny. V první části práce jsme si spíše povídali o tom, co les je a jaký je jeho význam, vše si žáci názorně ukázali na projektoru. Dále to již bylo spíše o skupinové spolupráci, kdy žáci vytvářeli z přírodnin model lesního patra od kořenů až po koruny stromů. Dále mladší žáci pomocí modelíny vytvářeli faunu a flóru lesa.
Stanoviště 2 – VODA:
- žáci v rámci předmětů ČJ a HV řešili ve skupinkách hudební kvíz (písně o vodě), dále vymýšleli verše o vodě, které následně zhudebnili a zpívali. Krátce jsme si také povídali o významu vody a jejím nedostatku.
Stanoviště 3 – VZDUCH:
- cílem stanoviště bylo, aby si žáci 1. – 9. ročníku uvědomili důležitost vzduchu, jeho vlastnosti a význam pro život na Zemi. Prostřednictvím praktických aktivit se naučili, že vzduch má hmotnost, že zabírá prostor a je nezbytný k dýchání i hoření. Mezi hlavní aktivity patřil pokus se svíčkou, která bez vzduchu zhasne, vážení balónku, foukání míčku v bludišti či počítání bublin. Celé to bylo velmi prospěšné pro rozvoj znalostí o vzduchu a propojení teorie s praxí.
Stanoviště 4 – ODPADY:
- cílem bylo zdůraznit nutnost třídění odpadů. 3 aktivity – hod na cíl papírovou koupí do popelnice na papír, dále střelba florbalovou holí na branku, ale místo míčku byla použita PET láhev. Jako poslední bylo třídění odpadu, kde se žáci museli přesouvat pomocí pomyslných lyží.
Stanoviště 5 – NP a CHKO:
- žáci se seznámili s chráněnými krajinnými oblastmi (CHKO) a národními parky (NP) v České republice. Cílem bylo pochopit rozdíl mezi těmito oblastmi, naučit se pravidla chování v nich, a seznámit se s ochrannými symboly, turistickými značkami a chráněnými živočichy. Mezi hlavní aktivity patřilo hlavně seznámení se s tím, jak se chovat v těchto rezervacích, rozpoznávat turistické značky a piktogramy, dále přiřazování živočichů a rostlin do daných oblastí. Stanoviště bylo pro žáky poučné a interaktivní, umožnilo jim lépe pochopit význam ochrany přírody a zásady správného chování v chráněných oblastech.
Stanoviště 6 – POTRAVINY:
- cílem aktivit bylo propojit environmentální témata a zdravý životní styl s angličtinou a digitální technikou. Důležitá byla hlavně kooperace žáků. Mezi aktivity patřil např. kvíz Kahoot, dále tvorba sloganu či básně po vylosování potraviny za pomoci AI, dále zdravá večeře, která se měla vytvořit po hodu dvěma kostkami, kde žáci měli hlavní potraviny, které mají použít a poslední byla programovací hra, kde žáci plánovali trasu tak, aby se vyhnuli nezdravým a neekologickým výrobkům či potravinám.
Stanoviště 7 – ENERGETIKA:
- žáci řešili 4 zábavné aktivity na téma energetika. V „šestisměrce“ děti hledaly názvy obnovitelných, ale i neobnovitelných zdrojů energie. Tajenka obsahovala města v ČR, ve kterých se nacházejí významné elektrárny. Pexeso spojovalo obrázky zdrojů energie s jejich názvy. Dále žáci pracovali s mapou ČR, do které zakreslovali jednotlivé typy elektráren. Všechny tyto aktivity hravou formou rozvíjely znalosti o energetice.
Stanoviště 8 – POŽÁR:
- na tomto stanovišti jsme si připomněli požár Národního parku České Švýcarsko s návazností na jednotlivé složky IZS, obsah telefonického hovoru s operátorem IZS, obsah evakuačního zavazadla při mimořádné události. Nabyté vědomosti jsme si ověřili v kvízu Kahoot, menší děti si poskládaly puzzle s obrázky hasičů, policie i záchranné služby.
Závěr
V naší škole žáky i pedagogy oblíbené projektové vyučování usiluje o překonávání takových neduhů tradiční školy, jako je izolovanost a roztříštěnost poznatků, odtrženost od reality života, mechanické učení a strnulost školní práce. Reaguje na takové nedostatky běžné školy, jako je nízká motivace žáků, odcizení zájmů žáků, pamětné či jednostranně kognitivní učení.
Protože projektová výuka poskytuje velký prostor pro utváření a rozvíjení klíčových kompetencí žáků vymezených v RVP a ŠVP, lze při hodnocení projektové práce vyjít ze strategií hodnocení klíčových kompetencí. Projektové vyučování vytváří takové didaktické situace, které jedinečným způsobem podněcují žáky k přirozenému rozvoji schopností, dovedností a zkušeností důležitých pro pracovní i osobní život žáků. Základní myšlenkou této výuky je samostatnost žáků. Předmětem hodnocení tedy není pouze výsledek – izolované poznatky, ale také pracovní proces a konkrétní dovednosti, k jejichž rozvoji prostřednictvím projektové práce došlo.
Při této činnosti využíváme formy slovního hodnocení, které posuzují úroveň činnosti jak jednotlivých žáků, tak činnost pracovních skupin. Využíváme také sebehodnocení a vzájemné hodnocení mezi žáky. S výstupy a výsledky této výuky dále pracujeme, rozvíjíme získané kompetence žáků.
Jednoznačně lze konstatovat, že i tato akce byla žáky i učiteli realizována promyšleně a v součinnosti s ostatními prvky vyučování (např. cíli, obsahem, organizačními formami, metodami a podmínkami s ohledem na osobnost žáka i učitele) a stala se hodnotným doplněním a zkvalitněním výuky, neboť umožnila prohloubit a obohatit kvalitu učení a vyučování.
